Češi raději vidí věci černější, než ve skutečnosti jsou. Platí to také o nadměrném pití. Myslí si, že příliš holdujeme alkoholickým nápojům, a některé statistiky tento názor ještě podporují. Avšak pracovní skupina „Alkohol zodpovědně“, která se skládá z předních nezávislých odborníků, uvádí, že ve spotřebě alkoholu se Česká republika řadí spíš k evropskému podprůměru. A navíc v posledních letech konzumace soustavně klesá. Je potěšitelné, že od roku 2006 do r. 2014 se o čtvrtinu snížil počet pacientů s alkoholickým onemocněním jater, léčí se i méně závislých lidí, poklesla rovněž zločinnost pod vlivem alkoholu a v poslední době mírně i úmrtnost. Požívání vína a piva je podle vědeckých výzkumů dokonce zdraví prospěšné. Ale jen tehdy, když se pije umírněně. Pavel Kačer  

To, že stavebnictví skončí v červených číslech, není samo o sobě až takovým překvapením, avšak síla poklesu je rozhodně velmi nepříjemná. Meziroční pokles totiž v březnu dosáhl 12,5 % a příliš nepotěšily ani nové zakázky neslibující stavebnictví žádný velký comeback. Svoji roli sice sehrál nižší počet pracovních dnů, avšak ten na celkově negativním trendu stavebnictví nic nemění.

Poprvé v historii České republiky má práci přes pět miliónů lidí. Zvykem těch, kteří vládnou, bývá samozřejmá snaha přivlastnit si příznivé výsledky, a ty špatné hodit na bedra svých konkurentů. Kdo však se skutečně postaral o to, že nezaměstnanost klesla pod šest procent? Zaměstnavatelé, tedy především firmy, které mají zakázky a nabírají nové pracovníky. Ano, mohou to dělat díky rostoucí poptávce doma i v zahraničí. Ale úspěšní jsou proto, že mají jak zaměstnancům tak především spotřebitelům, obchodním partnerům, co nabídnout. A na rozdíl od politiků, kteří se příznivou hospodářskou situací všude chlubí, podnikatelé na to nemají čas, možnosti ani žaludek. Musí totiž makat, protože v tvrdé globální konkurenci se dá spát na vavřínech jen krátkou chvíli, než přijde tvrdé probuzení. Pavel Kačer  

Senátoři schválili návrh zákona, který bude trestat podnikatele už za přípravu krácení daně. Tím se česká daňová legislativa dostává na velmi tenký led. Není totiž zcela jasné, kde přesně leží hranice, jež odděluje legální optimalizaci od trestného krácení daně. Navíc je právní prostředí v této oblasti tak složité a neustále se měnící, že nechtěné chyby se může dopustit i velmi erudovaný člověk. Stát se, bohužel, rozhodl postupovat cestou represe a regulace, která sice může někomu přinášet politické body, ale v praxi k vyšším daňovým výnosům nevede. Vždy se potvrdilo, že mnohem efektivnější bývá snížit firmám i osobám odvody na obecně přijatelnou úroveň a omezit veřejné výdaje, respektive marnotratné plýtvání s nimi. Ale to bychom chtěli moc, že? Pavel Kačer

Jaro letos přichází poněkud váhavě, šetří s teplotou i sluncem. V televizním zpravodajství se diváci vystraší nečekaně krutými podmínkami, které nám tento rok připravil, aby se mezi tím dozvěděli o překonání teplotních rekordů. Senzace prostě musí na obrazovce být, ani kdyby trakaře nepadaly... Pravdou je, že jsme si zvykli na letní dny v dubnu a tropy v máji. A když přijde normální počasí podle pranostiky „březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem,“ nejde nám to pod fousy. Nicméně samotná příroda si tento způsob jara velmi pochvaluje. Ozimy se vydařily, vše se zazelenalo, peckoviny bohatě kvetou a pokud nepřijdou mrazíky a později velké sucho, můžeme se těšit na dobrou úrodu ovoce a dalších plodin. A hlavně, měli bychom vzít počasí takové, jaké je. Pavel Kačer

Obchodování je prý špinavá záležitost, pouhé kšeftaření, a lidé s vysokými morálními kvalitami se k něčemu takovému nikdy nesníží. Neměli bychom proto podléhat trhu, ale chovat se podle pevných etických zásad. Kdo takto argumentuje, používá hrubé manipulace. Jak správně tvrdí náš nejznámější školitel, ing. Ivo Toman, všichni se prodáváme. „Už i malé dítě, když nechce jít spát a chce se déle dívat na televizi, slíbí rodičům, že bude hodné. Uzavře s rodiči dohodu, že pokud bude hodné, může zůstat u obrazovky déle. No uznejte sami, není to také obchod? Není to něco za něco?“ A co se nabízí místo neviditelné ruky trhu (což není nic jiného než nechat spotřebitele, aby si svobodně vybral, co mu nejvíc vyhovuje)? Státní regulace, byrokracie. Moudrý úředník (politik) údajně mnohem lépe ví, co nám prospívá, co škodí, co podporovat a co potlačit. V ne tak vzdálené minulosti učinila socialistická společnost pokus obejít se bez trhu. Zlikvidovala konkurenci, vytvořila monopoly a prosazovala rovnostářství. Bez úspěchu. Všechny snahy, s nimiž přicházejí inženýři lidských duší, zničit tržní vztahy, jsou odsouzeny k nezdaru, i když budou trvat, podle mého názoru, až do skonání světa. Pavel Kačer