Ne vším se můžeme u nás v České republice chlubit. Ale i malý národ může ve světě nemilosrdné konkurence vyniknout – například ve vaření a pití piva, ve výzkumu a výrobě nanovláken nebo v hokeji. Patříme rovněž k absolutní špičce ve využívání bezdotykových platebních karet. Bezhotovostní platby se rychle rozšiřují také do dopravy. Nejdále se dostaly asi v městské hromadné dopravě v Ostravě, a nyní také na spojích Praha – Rakovník. Tam všude se uplatní karty „na pípnutí“. Nové technologie umožní i tzv. variabilní jízdné, jež systém automaticky vypočítá tak, aby byl pro cestující co nejvýhodnější. Doufejme, že nešťastná causa Opencard je už definitivně za námi a její nástupkyně, pražská Lítačka, se brzy zapojí i do pípajícího odbavování a placení ve Středočeské integrované dopravě. Pavel Kačer
Pozdní léto a začínající podzim mám navždy spojený s dozrávajícím šípkem. Přinést ho do školy plný pytlík od přezůvek patřilo ke každoročnímu rituálu. Dodnes mám v paměti, jak jsme s mámou otrhávali šípkové keře. Také jsme se účastnili soutěží ve sběru starého papíru. Prostě jsem žil v době, kdy děti ještě neměly jen samá práva, ale také povinnosti. Nevidím na tom nic špatného, naopak. Už odmalička jsme se tak učili, že nic v životě není zadarmo. A čím větší úsilí vynaložíme, tím slastnější odměna pak na vítěze čeká v cíli. Rád bych se na chvíli do té doby vrátil, ale vím, že tohle přání se mi nesplní. Mohu si o tom nechat jen zdát. Pavel Kačer
Přál bych si, aby u nás byly volby každou chvíli. Ne že bych tak rád volil své zástupce do městských, krajských, sněmovních a senátních lavic. Ale líbí se mi, že si na mě politici vzpomenou. Je to doba, kdy si uvědomí, komu mají skládat své účty. Někteří jen slibují (zpravidla opoziční strany, které by chtěly vládnout), jiní dohánějí, co během svého mandátu zanedbali. A tak se najednou uklidí, opravuje, staví, dělá pořádek, a především se ukazují hodnostáři, jimž za to máme děkovat. Před volbami se zvyšují platy, omezuje byrokracie (jen opatrně, ale přece), rozdávají nejrůznější dárky, pivo, koblihy... Až bude po všem, stane se ze mě zas jen řadový občan, který si bude muset počkat, až se zase přiblíží volební čas. Pavel Kačer
Na summitu G20 v Číně jednají hlavy nejmocnějších států světa o tom, jak podpořit světovou ekonomiku. Směřují prý už ke globální dohodě. Věřme, že nemají na mysli další tisk nekrytých peněz po biliónech a nová regulatorní opatření. Byrokraté všech zemí by se měli spojit a slíbit, že omezí svůj vliv v hospodářské oblasti. Tím by nejvíc prospěli rozvoji podnikání, tvorbě bohatství a svým občanům. Ale můžeme uvěřit tomu, že kapři si tentokrát svůj rybník alespoň trošku povypustí? Pavel Kačer
Z nádraží mizí lidé. Odcházejí výpravčí s červenou čepicí a další železniční personál, které nahrazuje elektronika. Říká se tomu dálkové řízení dopravy a je to budoucnost dráhy. Pokud jde o zabezpečovací systémy traťového provozu, jistě se není čeho bát. Člověk udělá spíš chybu než technika. Ale na automatizovaných stanicích bude mrtvo. Cestující bude odkázán jen na informační tabule, případně za informace přes mobilní telefon. Nastane-li situace jako na kontaktních centrech velkých firem, kde s vámi mluví jen stroje, pak se na železnici máme opravdu na co těšit. Pavel Kačer
Jen ženy vědí, jaká všechna tajemství skrývá jejich dámská kabelka. K nezbytným i méně potřebným věcem, které mohou mít stále při sobě, mohou nyní přiřadit i výkonný počítač NUC vyráběný společností Intel. Procesor Core i7 a grafika Iris Pro 580 jsou na takové úrovni, že umožňují sjíždět i náročné hry. Vzpomínám na dobu ne tak vzdálenou, kdy nás dokázala uchvátit přenosná rádia s několika tranzistory. A představuji si, že za pár let budeme považovat počítač do kabelky NUC jen za dětskou hračku. Ostatně už dnes tak bude matkám nejspíš fungovat – stane se jistě neocenitelným pomocníkem k zabavení ratolesti při nákupech a cestování... Pavel Kačer
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.
Pokračování ...