K oblíbeným značkám bývalého Československa patřil i rokycanský Favorit. Propracoval jsem se k němu až ve zralém věku, a jen proto, že jsem dal prodavači v Bílé labuti úplatek. Užil jsem si na něm spoustu krásných chvil a najel také spoustu kilometrů. Po otevření trhu a módě horských kol zkrachoval výrobce a Favorit se z nabídky ztratil. Naštěstí před šesti lety koupil ochrannou známku Slovák Richard Galovič, začal vyvíjet a vyrábět v Rokycanech Favorit nové generace. Není pro každého. Rám má místo ocele z karbonu, řetěz nahradil řemen... Cena 65 tisíc korun za kus napovídá, že to nebude dopravní prostředek pro masy, ale jen pro tzv. „srdcaře“. Nevím, jestli si ještě někdy Favorit koupím, ale těší mě, že takovou možnost má opět každý. Pavel Kačer

Příští rok bude Státní fond dopravní infrastrutury hospodařit s 82 miliardami korun. Nejvíc peněz přidělí Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje hlavní komunikace. Ale ani vozovky nižších tříd, tzv. „okresní“ silnice nepřijdou zkrátka a na jejich opravy a údržbu dostanou hejtmanství tři miliardy, stejně jako letos. Tím se pro tentokrát vyřešil spor mezi státem a kraji, kdo bude infrastrukturu financovat. Řidičům může být jedno, z které kapsy se prostředky vytáhnou. Přejí si, aby silnice dosahovaly standardů, které jsou obvyklé jinde v Evropě. K nejhorším patří vozovky ve Středočeském kraji, který má navíc bezkonkurenčně nejvíc kilometrů vozovek. Věřme, že po volbách nová samospráva otočí kormidlem tím správným směrem a bude věnovat dopravě pozornost, kterou si zaslouží. Pavel Kačer

Tak jsme se dočkali opět rekordního roku v zemědělství. Urodilo se nad očekávání obilí, řepka, cukrovka i brambory. Nejenže počasí přálo, což je při hospodaření pod širou oblohou největší rizikový faktor, ale pěstitelé v českých zemích dokáží udělat dobrý výsledek nejen na poli, ale i v obchodě. Na tom je zajímavé, že podle dřívějších odhadů měla být úroda sotva průměrná. Podezírám obilnáře i bramboráře, že sklizeň nejprve podhodnocují, aby popohnali nákupní ceny nahoru. Kdo má zkušenosti a oči ke koukání, tomu muselo být už počátkem června jasné, že ve stodole bude letos ráj, protože tak husté porosty s těžkými klasy se rozléhaly „od souvratě ku souvrati,“ jak praví básník. Dostatek obilovin i dalších rostlinných komodit je dobrou zprávou i pro spotřebitele. Potraviny by se zdražovat neměly. Pavel Kačer

Krajské a senátní volby opět většinu lidí vůbec nezajímají. Pokud by platila pravidla pro referendum, výsledky by byly neplatné. K volebním urnám nepřišli hlavně voliči stran, které propadly. Alespoň tak si svůj neúspěch vysvětlují poražení. Pokud se s tím spokojí, mohou si být jisti, že příště je čeká podobný osud. Jejich sympatizanti se někde, patrně u piva (muži) nebo v cukrárně (ženy), domluví, že opět postaví svou stranu mimo politickou hru. Věřme, že odpovědní občané, kteří volit přišli, vybírali své kandidáty stejně odpovědně a můžeme se těšit, že sliby z billboardů se tentokrát splnit podaří. Pavel Kačer

Ne vším se můžeme u nás v České republice chlubit. Ale i malý národ může ve světě nemilosrdné konkurence vyniknout – například ve vaření a pití piva, ve výzkumu a výrobě nanovláken nebo v hokeji. Patříme rovněž k absolutní špičce ve využívání bezdotykových platebních karet. Bezhotovostní platby se rychle rozšiřují také do dopravy. Nejdále se dostaly asi v městské hromadné dopravě v Ostravě, a nyní také na spojích Praha – Rakovník. Tam všude se uplatní karty „na pípnutí“. Nové technologie umožní i tzv. variabilní jízdné, jež systém automaticky vypočítá tak, aby byl pro cestující co nejvýhodnější. Doufejme, že nešťastná causa Opencard je už definitivně za námi a její nástupkyně, pražská Lítačka, se brzy zapojí i do pípajícího odbavování a placení ve Středočeské integrované dopravě. Pavel Kačer

Pozdní léto a začínající podzim mám navždy spojený s dozrávajícím šípkem. Přinést ho do školy plný pytlík od přezůvek patřilo ke každoročnímu rituálu. Dodnes mám v paměti, jak jsme s mámou otrhávali šípkové keře. Také jsme se účastnili soutěží ve sběru starého papíru. Prostě jsem žil v době, kdy děti ještě neměly jen samá práva, ale také povinnosti. Nevidím na tom nic špatného, naopak. Už odmalička jsme se tak učili, že nic v životě není zadarmo. A čím větší úsilí vynaložíme, tím slastnější odměna pak na vítěze čeká v cíli. Rád bych se na chvíli do té doby vrátil, ale vím, že tohle přání se mi nesplní. Mohu si o tom nechat jen zdát. Pavel Kačer