Pro ty, kteří chtějí pracovat, je dnes v Česku mimořádně příznivá situace. Na trhu je sto tisíc volných míst. Firmy shánějí především řemeslníky a odborníky z technických oborů. Na druhou stranu evidují úřady práce téměř půlmilionovou armádu nezaměstnaných. Kdo jsou tito lidé? Velká část z nich vůbec nechce pracovat, protože nikdy nepracovala, nikdo ji na práci nepřipravoval a dobře vyžije na sociálních dávkách. Další, početná, skupina využívá nabídek z tzv. šedé zóny. Žije si nad poměry, protože ke státní podpoře dostává i slušně zaplaceno za brigádnickou výpomoc tam či jinde. A pak tu máme absolventy obskurních humanitních oborů, jež nikdo nezaměstná ani s diplomem v kapse. Je čeká buď nákladná rekvalifikace, nebo dlouhé čekání na uplatnění v neziskové sféře. Naštěstí moderní společnost, resp. její ekonomika, je natolik výkonná, že uživí všechny, ať už pracují, nebo se jen vezou. Pavel Kačer

Češi se snaží hrát fér. V ožehavých společenských věcech, jako je například postoj k sexu, politice nebo vyznání, jsou velmi tolerantní. Chovají se zodpovědně k životnímu prostředí i k slabším. Myslím průměrné, středostavovské občany, kteří v národu převažují. V současnosti se do popředí dostává boj proti palmovému oleji. Spotřebitelé se mu začínají vyhýbat. Ne že by měl nepříznivé výživové vlastnosti, ale rozšiřující se plantáže palem v Indonésii ubírají životní prostor ohroženým orangutánům. Jenže potravinářský průmysl, který tento tuk s oblibou pro nízkou cenu a širokou upotřebitelnost používá, tvoří jen malé procento světové spotřeby. Palmový olej se především povinně přidává do motorové nafty jako obnovitelný zdroj. Údajně z ekologických důvodů! I když se už dávno ví, že rostlinné složky v ropných produktech nic neřeší, bude se v jejich užití pokračovat dál. Nejde o přírodu, ohrožené druhy, jde o obrovské zisky těch, kteří do obnovitelných zdrojů investovali. Někdo tu podvádí a zneužívá cítění poctivých lidí. Pavel Kačer

Všude v (křesťanském) světě se slaví velikonoční svátky. Jen u nás se však v pondělí ženy šlehají pruty, (na Moravě a na Slovensku) polévají studenou vodou. Jak vidno, Češi a Slováci přispěli originálním způsobem ke světovému kulturnímu dědictví. Jen se obávám, že tento lidový zvyk, proti němuž samy ženy neprotestují (prý je omladí), může zajít díky politické korektnosti na úbytě. V Bruselu, případně na českém ministerstvu práce a sociálních věcí, totiž sedí mnoho vlivných lidí, kterým lynčování slabého pohlaví ze zásady vadí. Užijme si proto velikonoční pomlázky, dokud nám mrskání nezakáže nová evropská, případně česká, legislativa. Pavel Kačer

Vláda zřejmě rozšíří svoji působnost do sfér, kam dříve nezasahovala. Chce se starat nejen o sociální jistoty svých občanů, ale také o jejich emoce. Pochopitelně, že bude usilovat jen o ty kladné, zatímco s těmi zápornými bude bojovat. Jak jinak si vysvětlit, že ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá do povinností zaměstnavatele zanést předcházení stresu. Tedy stresovat se nesmí zaměstnanci, nikoli podnikatelé a top manažeři. S tímto právně vymahatelným nárokem – klídek na práci, který boří dosavadní tabu, však vznikají určité problémy. Jak měřit úroveň klidu, respektive nastavit hranici, za níž už je pracovník vystaven stresujícím tlakům? Co s tím, když hodnota psychické zátěže bude vyšší než povolená? Postačí povinné pracovní přestávky? Bude třeba firemních preventistů, psychologů a psychiatrů, kteří budou stresové faktory zaznamenávat, zmírňovat, či rovnou odstraňovat? Nestoupne mnoha lidem adrenalin už jen z faktu, že si musí ráno přivstat do zaměstnání a tam si obléknout pracáky? To ukáže až samotný život, ale je třeba nevzdát to předem. Pokud se boj se stresem podaří vyhrát, mohou na ministerstvu už rovnou přikročit k předpisům, jimiž se bude kodifikovat právo na štěstí. Jistě uznáte, že bez něho se nedá žít! Pavel Kačer

Řepkový olej to nemá v českých zemích lehké. V očích konzumentů je totiž velmi podceňován – a to naprosto nezaslouženě. Hospodyňky si totiž pamatují, jak chutnal, vypadal, voněl před čtvrt stoletím a dřív. Proti slunečnicovému, natož pak olivovému oleji vystupoval jako chudý příbuzný. A další ránu mu zasadilo jeho užití v automobilových palivech jako částečná náhrada za ropu. Rozšíření jeho pěstování, často až kam oko dohlédne, také nepřispělo k jeho popularitě. Nicméně řepkový olej je svým složením, vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, omega 3 a omega 6, vhodný ve studené a teplé kuchyni, zvláště pak jako panenský, za studena lisovaný. Jak říkají ti, kteří báječnou plodinu řepku olejku důvěrně znají – do traktoru je jí škoda!   Pavel Kačer

Stát versus šmejdi, už několikáté kolo souboje, v němž zatím není vítězů, jen poražených. Organizátoři loni pořádali méně předváděcích akcí. Dostali pokuty za 30 milionů korun. Kolik bylo napálených seniorů a o co se je podařilo zkasírovat, nikdo neví. Je s podivem, že stále stejná finta zůstává i po letech výnosná. Veřejnost, podrobně a pravidelně seznamována s pochybnými praktikami šmejdů, jim opakovaně sedá na lep. Bez ohledu na to, že legislativní rámec pro tuto činnost se zmenšuje a zpřísňuje. Podstata problému totiž spočívá tam, kam zákony nesahají. Někteří lidé si stále myslí, že mohou dostat něco zadarmo, že ostatní přechytračí. Nejen na úžasném zájezdu s občerstvením. Vypočítavost se ale ani v tomto případě nevyplácí. Můžeme předváděcí akce pro důchodce úplně zakázat, šmejdy pozavírat, stejně to nebude nic platné, dokud si lidé neuvědomí. že žádný oběd není zadarmo.  Pavel Kačer