Nevěřím na pozitivní diskriminaci. Dobré úmysly vlády a zákonodárců se téměř vždy zvrhnou v opak, objeví se nečekané vedlejší efekty a z mezer v zákonech těží vykukové. Proto nedávám moc velké naděje záměrům podpořit starší zaměstnance na trhu práce různými pobídkami, které jdou ze společné kapsy do rukou těch, kteří si to umí nejlépe zařídit. Nicméně vysoký a stále stoupající převis poptávky po pracovní síle otvírá dveře do zaměstnání lidem 50+, protože lepší pracovník v předpenzijním i důchodovém věku než prázdné pracovní místo. Pavel Kačer

Život na venkově se stále nedaří dostat na podobnou úroveň jako ve městech, ač se o to různé vlády snaží už desítky let. Dokonce se zdá, že se situace stále zhoršuje. Naposledy se zavedením EET skončily stovky hospod a krámů, kde se dříve odehrával jakýs takýs společenský ruch. Ministr zemědělství s tím chce něco udělat. Snížit podnikatelům daňovou povinnost, zvýhodnit úvěry, dotovat nájmy... Vedle toho by však pomohla mnohem důležitější věc – zjednodušení podnikání a odstranění různých povinností a regulací. Rovněž je třeba zkvalitnit infrastrukturu, protože jak silnice tak telekomunikace jsou v odlehlých oblastech často v žalostném stavu. Rád bych věřil tomu, že nezůstane jen u slovních proklamací, jak to před volbami často bývá. Pavel Kačer

Do schránky přišel dopis. Opatřený logem instituce, která zasahuje do každodenního života. Otevírám onu obálku a čtu řádek po řádku. Marně jsem se snažila rozšifrovat jazyk, kterým ke mně listina promlouvala. Co tím vlastně myslela? Byla nějaká dvojznačná. Vzala jsem si k ruce slovník. Tedy, říká se mu zákoník. Snažila jsem se rozplétat větu po větě a zjišťovala jsem, že psaní bylo jen plné formulací, které si bez zákoníku a jeho komentářů jen těžko lze vyložit. A přitom to byl úplně obyčejný dopis, měl informativní charakter, podával přehled o tom, jak jsem si za loňský rok vedla. Jeho jazyk byl spletitý, neutrální, přísný a přitom tak těžko běžné lidské zkušenosti vzdálený a cizí. Jak si s ním poradí člověk, který má výuční list, to netuším. Špatně se s ním zachází antropologii, psychologii i žurnalistice. Je totiž uzavřený, sám do sebe a sám pro sebe, těžko přístupný. Ale jazyk, ať už jakýkoli, je primárně určený pro komunikaci. A má-li být účinná, vyžaduje porozumění. Pak je skutečně tento jazyk přínosný. Možná by stálo za to, kdyby místo šifer v oficiálním styku s nejrůznějšími institucemi, bylo využíváno takových prostředků, které všem ušetří čas s výklady a na rovinu jím bude prozrazeno, co je jádrem věci. Zase by lidé měli mnohem víc času na ty skutečně důležité a hodnotné aspekty, ať už jde o práci či soukromý život. Kateřina Šimková

Na předváděcí akce jezdí důchodci dál. A jsou podváděni dnes stejně jako před lety, kdy se ještě o tzv. šmejdech a jejich praktikách moc nedělo. Zdá se, že sebepřísnější zákony nepomáhají. Mohou si za to především senioři sami. Stále očekávají, že se dostanou na výlet zadarmo, k tomu si domů ještě přivezou pěkný dárek. I když už o nebezpečí, že budou okradeni, vědí, nechtějí si nechat poradit. Víc než pro kriminalisty a legislativce je to případ pro psychology a sociology. Politických řečí je okolo toho dost, skutečně odborných prací na toto téma minimum. A jak to v našich končinách chodí, jen tak se něco nezmění. Pavel Kačer

Jeden z nejbohatších lidí na Zemi, majitel společnosti Microsoft, Bill Gates navrhuje, aby státy zdanily roboty. Proč? Protože lidem, kteří musí platit nejen daně, ale i sociální a zdravotní odvody, berou práci. Vzdáleně to připomíná reakci dělníků v Anglii, kteří rozbíjeli stroje, jejich výkonnější a levnější konkurenty. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme. S růstem produktivity práce, stoupající životní úrovní se zvyšuje i spotřeba, takže nezaměstnanost se drží (s výjimkou přechodných krizí) přibližně na stejné úrovni. Prognostici tvrdí, že robotizace a digitalizace ekonomik přinese nové pracovní příležitosti a neodsoudí lidi k nečinnosti. Kdo má pravdu, ukáže budoucnost. Jisté je jen to, že zatím se žádný politik nechytil vítaného nového zdroje příjmů do státní pokladny. Zatím! Pavel Kačer

Topící se automobilku Opel, která je součástí amerického koncernu GM, má zachránit francouzská skupina PSA. Je nejvyšší čas, protože Opel vykazuje posledních 17 let ztrátu a nepomohl ani kapitálový vstup německého státu. Francouzi si od nákupu slibují, že jim Opel otevře dveře na největší evropský trh. Ať tak či onak, Opel musí zvýšit konkurenceschopnost, protože trvale dotovat ztrátu nedokáže nikdo. Nový většinový vlastník to bude mít o to těžší, že Němci budou vstup nového investora podmiňovat zachováním pracovních míst. Jak vše dopadne, ukáže teprve budoucnost. Ale že boj o zákazníka bude ještě tvrdší než dnes, je nabíledni. Pavel Kačer