I když vládě Andreje Babiše nelze upřít velkou snahu ochránit Českou republiku před důsledky nákazy koronavirem a co nejméně poškodit ekonomiku, výsledek není uspokojivý. Právnické a fyzické osoby ukazují, že mohou jednat lépe, rychleji, operativněji, účinněji. To jsem si znovu uvědomil, když jsem četl zprávu o webové aplikaci s přehledem volných míst na očkování proti COVID-19. Vytvořil ji programátor Marek Sušický s kolegou poté, co dlouho sledoval nečinnost a nemohoucnost státu. Platforma slouží veřejnosti už měsíc a sklízí zasloužený potlesk. Uvádím jen jeden konkrétní příklad, ale člověk by jich jistě našel víc. Prostě platí, že soukromá iniciativa lidí tvoří obrovskou sílu, kterou by měla naše společnost lépe využívat. Jsem přesvěčen, že méně restrikcí, omezování  a zasahování do běžného života občanů nepředstavuje správou cestu k uzdravení a normalizaci společenskývh vztahů.

Letošní zima ukázala svou pravou tvář, přinesla mnoho sněhu a kruté mrazy. Prověřila také naše zdroje energií. Ve Švédsku museli sáhnout ke klasické výrobě elektřiny, protože zásobování z obnovitelných zdrojů nestačilo. V Chorvatsku došlo k podobné situaci a hrozilo, že evropská přenosová soustava zkolabuje. Ke cti opět přišlo uhlí, jádro a plyn. Tentokrát se blackout podařilo zažehnat, ale příště to třeba už nevyjde. Co se stane pak, když vše převádíme na elektrický pohon - domácnosti, dopravu, továrny, peníze, celý náš život. Vůbec není těžké si představit, že při výpadku elektřiny se vše zastaví a svět přestane fungovat. Úder do našich všedních dní bude mít ještě větší následky než pandemie Covidu-19. Snad si ti, kteří plánují energetickou politiku, uvědomují hrozící rizika a nedopustí, aby došlo k nejhoršímu.

Už víme, jak jsme hospodařili v loňském covidovém roce. Hrubý domácí produkt se propadl o 5,6 procenta, což je lepší hodnota, než se předpokládalo zjara minulého roku. Ukázalo se, že restrikce se méně dotkly průmyslových zemí a více států s rozvinutými službami. Jak se bude vyvíjet rok 2021, dokáže odhadnout snad jen vědma z křišťálové koule. Ve hře totiž zůstává příliš mnoho neznámých. Českou republiku jako obrovského exportéra automobilů však nečeká moc světlá budoucnost. Pokud EU přijme nejtvrdší verzi nové emisní normy Euro 7, bude to znamenat konec pístových motorů s vnitřním spalováním. Budoucnost patří zejména eletromobilitě a další alternativní dopravě. Češi a Slováci, kteří také mají velmi silný automotive sektor, budou muset hledat jiné možnosti uplatnění. A to v dnešní době rozhodně nebude lehké.

Za statistiky se člověk dozví mnoho zajímavých věcí. Ale vždy pak záleží na tom, jak si kdo uvedená čísla vysvětlí, jak je pochopí a interpretuje. Zaujala mě zpráva o počtu cizinců v domácí ekonomice. Za poslední desetiletí se jejich počet ztrojnásobil, i když v posledním roce nastal v souvislosti s koronavirem mírný pokles. A v titulku je i nápověď, co si o tom má čtenář myslet. Češi prý přestávají pracovat. Nesvědčí však údaje o něčem jiném? Například o tom, že těžké a hůře placené práce ve stavebnictví i jiných oborech rádi přenecháváme zahraničním pracovníkům. Nebo že můžeme nabídnout cizincům atraktivnější podmínky než mají ve vlastní zemi. O vyhýbání se práci by spíše svědčil nárůst nezaměstnanosti a zvyšující se podíl lidí na podpoře. A to se, jak známo, zatím neděje, i když se zaměstnavatelé musí potýkat s řadou vládních restrikcí a omezením poptávky některých služeb.

Češi trpí komplexem malosti. A proto každá zpráva, že jsme v něčem před giganty, potěší. Teď jsem si s gustem přečetl informaci, že jsme se zařadili do první třicítky zemí v online podnikání. Za námi se octly takové státy jako Itálie nebo Japonsko. Hodnotil se počet uživatelů internetu a vyspělost logistických služeb. Sám vím, jak úspěšně si vede například Zásilkovna, která velmi rychle expanduje nejen v ČR, ale i okolních státech. Už delší dobu je známo, že patříme k nejlepším na světě v užívání bezkontaktních plateb. A našlo by se toho víc, co povzbudí naši národní hrdost. Jak známo, mezi Goliáši není malý David bez šance, jak se píše v Bibli a jak jsme se o tom v historii mnohkrát přesvědčili.

Nový rok pro nás znamená určitý mezník. Mění se číslo v letopočtu a my máme dojem, že tímto okamžikem přichází něco jiného než jsme dosud zažili. Proto si při této příležitosti dáváme různá předsevzetí, abychom skoncovali se starými zlozvyky a osvojili si lepší životní a pracovní návyky. Zároveň tím vyjadřujeme naději, že nás čeká jen to dobré, zvláště pokud dodržíme pravidla, k nimž jsme se zavázali. Změníme životosprávu, budeme pilnější ve svých činnostech, více relaxovat, a tak dále. Přelom roku nám dává silnější motivaci, abychom neopakovali staré chyby a doufáme, že nad námi teď bude svítit šťastná hvězda. Pokud opravdu ve svém snažení vytrváme, jistě se tak stane. Bez ohledu na vnější okolnosti.