Odstavné plochy na letištích se plní. Lze si toho všimnout nejen na největším českém vzdušném přístavu v Praze-Ruzyni, ale i jinde u nás a v Evropě. Stroje totiž nejsou ve vzduchu, ale odpočívají na zemi. A protože koronavirová krize hned tak neskončí, budou uzemněny nejméně do začátku jarní sezony. Výpadek příjmů může správa letišť alespoň zčásti vyrovnat parkovným. A také se dají naplno využívat servisní kapacity. Útěchou rovněž může být zvýšení bezpečnosti letového provozu. Vzdušné dopravní koridory téměř zejí prázdnotou, stejně tak piloti si už nebudou stěžovat na to, že jsou přetěžováni. Ano, každá mince má dvě strany. Až se nebe zase otevře a lidé budou moci cestovat do zahraničí, více si jistě vychutnají ten znovu získaný pocit svobody. Věřme, že to nastane už brzy.

Vlajková loď české automobilky Škoda Superb se nebude vyrábět v ČR. Vedení mateřského koncernu Volkswagen rozhodlo, že montáž nejvyššího modelu škodovky bude probíhat na Slovensku. Jak zareagují podnikové odbory Škoda Auto zatím není jasné, ale jejich předseda Povšík už dříve varoval, že by v Kvasinách mohli přijít o nejsofistikovanější výrobu. Nicméně v Česku zůstanou další koncernové modely a je třeba říci, že úplné novinky v minulosti přibývaly až nečekaně rychle. Škodováci rozhodně patří k těm nejúspěšnějším nejen v rámci VW, ale v oboru automotive celé Evropské unie. A na tom nic nezmění ani ukončení produkce superbů na českém území.

Do nejoblíbenějšího svátku roku zbývají ještě skoro dva měsíce, ale vláda musí vyřešit vážný problém s nimi spojený. Může ekonomiku a veřejnost připravit o předvánoční prodej a lidem tak pokazit Vánoce? Myslím, že si to nemůže dovolit. Výroba, obchod i další služby už letos utržily mnoho ran a omezení prosincového prodeje by znamenaly další katastrofu. Ale mnohem větší ránu by to zasadilo popularitě stran, které dnes vládnou. A parlamentní volby se blíží, volit budeme za necelý rok, což je setsakramentstky brzy. Naštěstí koronavirus už začal zeslaboval tlak na českou kotlinu a počet nově nakažených pozvolna klesá. Dám ruku do ohně za to, že se neobjeví žádný plukovník, který by pronesl památnou větu, jíž se zapsal do paměti nás všech lampasák, tatínek herečky Květy Fialové: “Ruším Vánoce!”

Home office není žádná novinka, ale v době koronakrize přišla možnost práce z domova jako na zavolanou. Pracovat mohou ti, kterým to dovoluje povaha jejich práce, a samozřejmě ochota změnit své zvyky. Podle odborníků se otvírá možnost pro jednoho ze tří zaměstnanců, v případě vysokoškolsky vzdělaných osob a vysoce kvalifikových profesí dokonce pro každého druhého. Brzdou se může stát i v dnešní technologicky vyspělé době dostupnost internetu. Venkov stále strádá. V naší obci jsme rádi, když si můžeme vůbec zavolat z mobilu – někdy spojení funguje, jindy ne. A mobilní internet s přijatelnou rychlostí nabízí jen jediný operátor. Ten dokazuje konkurenci, že to jde, když nechybí zájem. Avšak v mnoha případech lze stále pozorovat spíš nezájem a snahu šetřit.

Současná koronakrize přeje bohatým a zbídačuje chudé. Vyplývá to z majetkových statistik ve Spojených státech, ale podobně se situace bude vyvíjet i mimo USA. Proč je tomu tak? Resktriktivní opatření vlád buď připravila velkou část zaměstnanců o práci nebo jim snížila výdělek. Naopak z karantény těží ti, kteří produkují zisk na internetu práce, obchodu a zábavy. On-line svět bohatne víc než kdykoli předtím. Výsledkem je, že padesátka nejbohatších Američanů má stejný majetek jako 165 milionů nejchudších. Není divu, že se lidé proti tomu bouří a ve společnosti se prohlubuje napětí. A nikdo neví, jak tento nežádoucí jev obrátit. I když pandemie jednou určitě skončí a život se opět vrátí do starých kolejí, nerovnost mezi sociálními skupinami se nezmenší.

Prezenční výuka na školách se kvůli koronaviru omezuje a nahrazuje studiem na dálku. Studenti už nemusí sedět v lavicích, ale dostávají prostor k jiným aktivitám. Mnohé obchodní domy se obávají, že se mladí lidé přesunou k nim a zvýší tak riziko přenosu nákazy. Obchodníci se proto rozhodli tomu bránit, například omezením provozu wi-fi nebo vlastními hygienickými pravidly, na něž bude dohlížet a vynucovat je ostraha. Jak je zřejmé, spousta různých omezení, které vydala vláda a schválil parlament, ani zdaleka není dokonalá a naprosto se míjí účinkem, v některých případech situaci ještě zhorší. Nechal bych na každém, aby se ve vlastním zájmu choval zodpovědně a neohrožoval sebe ani ostatní. Čím víc však budou úředníci nakazovat, přikazovat, zakazovat a trestat, tím víc zbaví lidi samostatného jednání a zodpovědnost a správné rozhodování nechají na někom jiném.