První máj "ukradli" komunisté Karlu Hynku Máchovi a zamilovaným párům. Ze svátku práce udělali kult, a jeho uctívání se hodnotilo jako projev loajality k panujícímu režimu. Lidé museli do průvodu, mávat vedoucím představitelům strany a vlády na tribuně a teprve pak si dopřát pivo, párek a houpačky (děti). Právě proto, že se z oslav stala vynucovaná povinnost, ztratil 1. květen svou dobrou pověst. Pracující si ho museli „odpracovat“ jako brigádnickou směnu. V současnosti je připomenutí svátku práce otázkou volby. Kdo chce, může, ostatní se věnují tomu, co se jim zlíbí. Jen koronavirus v tomto podivném roce nedovoluje houfně demonstrovat za mír. Nabízí se tak příležitost zamyslet se nad tím, co prvomájové oslavy skutečně znamenají, zda mají význam a proč je jenom tak nehodit za hlavu.

V současné koronavirové krizi, mohlo by se zdát, budeme počítat jen ztráty. Ale přece jsou někteří, co z ní vyjdou jako vítězové. Především do této kategorie patří farmaceutický průmysl. Lidé v panice a obavách, že je třeba zabránit nákaze, vykoupili paralen a podobné léky, které ovšem na viry nijak neúčinkují. Během pár dní života v izolaci sáhli po antidepresívech. Neseženete je, nemají je lékárny ani sklady s farmaky. Zatímco potravinářský průmysl a obchod už stačily doplnit regály s rýží a těstovinami, výrobci prášků stále nestíhají uspokojit příliš vysokou poptávku. Ještě je třeba zmínit alkoholické nápoje, které jdou rovněž na dračku (ne v hospodách, pije se doma), ale v tomto případě byl trh předzásoben. Destiláty se totiž nekazí, vydrží léta a často ještě vyzrají k větší kvalitě. Likérky budou mít letos rovněž mimořádně bohatou sezónu a definitivně se zahojí po aféře s metylalkoholem.

Když už se v boji s koronavirem zakazuje kdeco a lidé tomu tleskají, proč do souboru opatření nezařadit také zákaz nedělního prodeje? To si řekli komunisté a lidovci a vytasili se s tímto restriktivním návrhem. Vždyť za totality se také neprodávalo sedmý den v týdnu a jak na tu dobu někteří s dojetím vzpomínají, že! KDU-ČSL je zas přesvědčena, nebo v to aspoň tiše doufá, že rodiny s dětmi zamíří místo k prodejním pultům do kostelů a začnou se modlit. Zatím zejí kostelní lavice o bohoslužbách prázdnotou, což neprospívá duším našich spoluobčanů. Ovšem protože to ani jedna z partají nepřizná otevřeně, vymlouvají se na hygienická opatření (zřejmě ve všední dny bacily nevadí) a na nezadatelné právo zaměstnanců v obchodech odpočinout si doma (po práci legraci) Obojí postrádá smysl. Čím méně času budou mít zákazníci k nákupům, tím víc se jich bude tísnit u regálů a před kasou. Politikům, kteří všechno vědí nejlépe, zřejmě ušlo, že i v obchodních řetězcích platí zákoník práce s 40hodinou dobou a že prodavači se o sváteční směny perou, protože pobírají příplatky.

Koronavirová krize znamená nejen obrovskou zkoušku pro celou společnost, přináší mnoho těžkostí a v důsledku velké ztráty, ale zároveň mění náš postoj. To, co jsme byli zvyklí dělat jako samozřejmost, se ukáže jako zbytné nebo kontraproduktivní, a objeví se nové možnosti, přístupy, metody, technologie, způsoby myšlení a jednání. Napadlo mě, že zákaz shlukování skoncoval s naší slabostí pro schůze a nekonečné porady. Ukazuje se, že i bez nich můžeme dobře a dokonce i lépe fungovat. Lidé mohou využít videokonference, chytré telefony a maily, prostředky komunikování na dálku. Zároveň zkrátí nekonečné hovory na nezbytné a efektivní minimum. Až se z virové epidemie vyléčíme, bude až těžké se znovu vracet k schůzování, kde se hodně řeční, ale málo vyřeší. A v tom vidím jednu z pozitivních věcí, které koronavirus přináší.Pavel Kačer

Když se člověk dostane do úzkých, ukáže, co v něm vlastně je. Platí to dnes i o celé společnosti. Prožíváme mimořádné dny, kdy leccos nemůžeme, ledacos naopak musíme, a silně vnímáme pocit jistého ohrožení. S lidskou psychikou to prostě tak nějak zamává. V takových dobách si uvědomíme, že patříme k jednomu celku a jsme na sobě velmi závislí. A proto se k sobě začínáme chovat jinak a většinou lépe. Volal jsem teď na dva úřady a nejen se dovolal, ale setkal se s úžasnou reakcí. Jak na živnostenském odboru magistrátu města Kladna, tak na pobočce zdravotní pojišťovny OZP mne čekal v telefonu milý hlas a ochota pomoci. Prostě úředníci byli vstřícní a pomohli radou v problému, jenž jsem musel řešit. A to jsem si myslel, že v situaci, kdy v Česku řádí koronavirus, mě s nějakou prkotinou pošlou do háje. Stal se opak. Moc se mi to líbí a velmi si přeji, aby tento laskavý, ochotný, usměvavý postoj jednoho k druhému zůstal co nejdéle, nejlépe napořád.

Kartelové dohody jsou sice zakázané, ale to neplatí pro OPEC, organizaci sdružující největší producenty ropy. Už mnoho let udržují ceny ropných produktů na vysokých úrovních a tím maximalizují zisky. Jenže mezi členy se někdy stává, že se nedohodnou. Naposledy se to stalo právě teď a Rusko, přidružený člen OPEC+, odmítlo dál snižovat těžbu, aby si udrželo svůj tržní podíl. Saúdové na to odpovědili rovněž zvýšením nabídky černého zlata. V době, kdy světová ekonomika zvolňuje a hrozí hospodářská recese, se ceny benzínu a nafty vydaly prudce dolů. V době narůstajících rizik je to jedna z mála dobrých zpráv nejen pro motoristy.